Velká Británie
Miles Master Mk.I
S tímto typem letounu přišel Bohumír Fürst-Fiřt ve Velké Británii do styku bezprostředně po svém zařazení k operačnímu létání u 310. perutě v Duxfordu, kam byl přidělen k 6.8.1940. Hned následujícího dne byl přezkoušen právě na tomto typu letounu s imatrikulací N7884. Jednalo se o standardní cvičný letoun RAF pro pokračovací výcvik pilotů. Vzhledem k tomu, že Bohumír Fürst-Fiřt měl již bojové zkušenosti se stíhacím letounem z Francie, nemusel absolvovat základní výcvik na jednoduchém cvičném dvouplošníku DH 82 Tiger Moth, jak bylo zvykem. Letoun byl moderní konstrukce, velmi podobné tehdejším stíhacím letounům, proto byl vyráběn v mnoha provedeních po celou dobu 2. světové války. Celkový počet vyrobených kusů dosáhl 3250 ks. S letounem byly prováděn i nácvik ostrých střeleb a bombardování, proto mohl být vybaven i kulometem a pumovými závěsy. Znovu se s tímto letounem Bohumír Fürst-Fiřt setkal v období od 7.3.1941 do 6.5.1941 u 52. OTU v Debdenu, ovšem tentokrát již v roli instruktora létání.
Technický popis:
dvoumístný jednomotorový dolnoplošník, kostra křídel a ocasních ploch dřevěná potažená překližkou, trup překližková poloskořepina krytá duralem, řadový motor, třílistá kovová vrtule, hlavní podvozek zatahovací, záďové kolo pevné.
Technické údaje:
| Rozpětí | 11,8 m |
| Délka | 9,2 m |
| Prázdná hmotnost | 1954 kg |
| Motor | řadový 12 válec RR Kestrel XXX, 548 kW (715 k) |
| Maximální rychlost | 364 km/h |
| Dolet | 800 km |
| Dostup | 8538 m |
| Výzbroj | 0, popř. 1 kulomet 7,7 mm |
Hawker Hurricane Mk I.
Nejslavnější letadlo Bohumíra Fürsta-Fiřta! Spolu s legendárním Spitfirem nesl tento letoun největší tíhu bojů v průběhu bitvy o Británii. Byl v té době nejrozšířenějším britským stíhacím letounem, ve výzbroji jej mělo zařazeno 34 perutí, zatímco na Spitfirech létalo pouze 19 perutí. Byl sice méně rychlý a obratný než Spitfire, měl však pevný drak, snesl bez problémů i větší poškození a měl snadnou údržbu. Mezi piloty byl oblíben i pro snadnou pilotáž, kvalitní pancéřovou ochranu a stabilitu při střelbě. Ačkoliv byl vyvinut a zalétán již v polovině 30. let, představoval v roce 1940 stále ještě účinnou zbraň a se ctí obstál i v soubojích s německými Messerschmitty Bf 109, tehdejší špičkou mezi stíhacími letouny.
Bohumír Fürst-Fiřt poprvé usedl do kokpitu tohoto letounu 7.8.1940 jako příslušník 310. čs. stíhací perutě. Na strojích s imatrikulací NN-D a NN-E dosáhl v průběhu bitvy o Británii 4 sestřelů. Stal se tak 3. nejúspěšnějším čs. stíhacím pilotem během bitvy o Británii a stíhacím esem. Vítězná střetnutí Bohumíra Fürsta-Fiřta dosažená s tímto letounem jsou uvedena v sekci Sestřely. Na Hurricanu létal během svého operačního působení u 310. čs. stíhací perutě od 7.8.1940 do 7.3.1941, včetně své krátké "zápůčky" k 605. stíhací peruti od 18. do 25.10.1940. Dále se pak s tímto letounem ještě setkal jako instruktor létání během svého působení u 52. OTU v Debdenu mezi 7.3.1941 a 6.5.1941.
Technický popis:
jednomístný jednomotorový dolnoplošník, kostra křídel a ocasních ploch kovová, potažená duralem, trup svařený z ocelových trubek krytý v přední části duralem, zbytek plátnem, řadový motor, třílistá kovová vrtule, hlavní podvozek zatahovací, záďové kolo pevné.
Technické údaje:
| Rozpětí | 12,2 m |
| Délka | 9,55 m |
| Prázdná hmotnost | 2110 kg |
| Motor | řadový 12 válec RR Merlin III, 758 kW (1030 k) |
| Maximální rychlost | 518 km/h |
| Dolet | 845 km |
| Dostup | 10180 m |
| Výzbroj | 8x kulomet 7,7 mm |
Airspeed Oxford AS.10
Poprvé se Bohumír Fürst-Fiřt setkal s tímto typem letounu v kurzu instruktorů létání v ústřední letecké škole v Upavonu, kde se mezi 6.5.1941 a 16.6.1941 přeškoloval na vícemotorové letouny. Poprvé přitom pilotoval vícemotorový letoun. Jednalo se o dvoumotorový univerzální letoun, který RAF používala pro výcvik pilotů, bombometčíků, navigátorů, radarových operátorů, obsluh kamerových systémů či střelců. Dále byly tyto letouny používány i v operační službě jako kurýrní a sanitní stroje nebo jako lehké dopravní letouny. Letoun byl zalétán v roce 1937 a jeho výroba v několika verzích přesáhla 8500 ks. Po skončení 2. světové války bylo mnoho těchto letadel přestavěno pro dopravu cestujících a sloužilo ve vojenském i civilním sektoru v mnoha zemích světa. O jejich vysoké oblibě svědčí skutečnost, že RAF vyřadila poslední kusy ze svého stavu až v roce 1956. Bohumír Fürst-Fiřt létal na těchto letounech i jako instruktor létání v pokračovací pilotní škole 2. SFTS v Brize Nortonu kde působil od. 16.6.1941 a následně i v pilotních školách 6. PAFU a 11. PAFU. V sanitní úpravě s nimi létal i u 24. spojovací peruti s domovským letištěm v Hendonu, kam byl přeložen k 24.9.1942.
Technický popis:
dvoumotorový dolnoplošník, osádka 2-3 muži, kostra křídel a pevných ocasních ploch dřevěná potažená překližkou, kostra pohyblivých ploch kovová potažená plátnem, trup překližková poloskořepina krytá duralem, 2 hvězdicové motory, dvoulisté kovové vrtule, hlavní podvozkové nohy zatahovací do motorových gondol, záďové kolo pevné.
Technické údaje:
| Rozpětí | 16,26 m |
| Délka | 10,52 m |
| Prázdná hmotnost | 2419 kg |
| Motor | 2x hvězdicový 7 válec Armstrong Siddeley Cheetah IX, 261 kW (350 k) |
|
Maximální rychlost |
309 km/h |
| Dolet | vytrvalost 5,5 hod. |
| Dostup | 7180 m |
| Výzbroj | 0 |
Percival Proctor
Cvičný, kurýrní a spojovací 3-4 místný letoun, se kterým Bohumír Fürst-Fiřt často létal po Velké Británii po 1.12.1942, kdy byl převelen k 510. kurýrní peruti dislokované taktéž v Hendonu. Letoun byl zalétán v roce 1939 používal se především ke kurýrní a spojovací službě nebo k výcviku navigátorů či radiooperátorů. Celkový počet vyrobených letounů se pohyboval kolem 1200 ks a ze služeb RAF byl vyřazen v roce 1955.
Technický popis:
jednomotorový, 3-4 místný dolnoplošník celodřevěné konstrukce, řadový motor, dvoulistá vrtule, pevný kapotovaný podvozek
Technické údaje:
| Rozpětí | 12,04 m |
| Délka | 8,59 m |
| Prázdná hmotnost | 1075 kg |
| Motor | řadový 6 válec de Havilland Gipsy Queen, 150-160 kW (200-210 k) |
| Maximální rychlost | 257 km/h |
| Dolet | 1260 km |
| Dostup | 4260 m |
| Výzbroj | 0 |
Lockheed Hudson
Tento stroj amerického původu, vyvinutý z původně civilního stroje, představoval jeden z nejrozšířenějších lehkých transportních letounů v RAF. Byl používán k přepravě osob, materiálu, pošty, raněných či nemocných, výcviku osádek vícemotorových bombardérů, meteorologickému průzkumu a zúčastnil se též řady bojových akci, jako např. námořního průzkumu, hlídkování a protiponorkového boje. Verze s bojovým nasazením byly vybaveny hřbetní střeleckou věží a kulomety v přídi, popřípadě na boku či pod trupem, ostatní varianty převážně létaly bez výzbroje. Zalétán byl koncem roku 1938 a do roku 1943 bylo vyrobeno téměř 3000 ks. Bohumír Fürst-Fiřt létal s tímto letounem ve verzi Mk.II a Mk.III od července do listopadu 1942 jako příslušník 24. dopravní peruti, ale hlavně pak 3x týdně na pravidelné poštovní lince Londýn - Belfast - Londýn po svém přeložení k 510. spojovací peruti v Hendonu, kam přešel k 1.12.1942.
Technický popis:
dvoumotorový středoplošník, osádka 3-5 mužů, kostra křídel, pohyblivých a pevných ocasních ploch i trupu celokovová samonosná, krytá duralem, 2 hvězdicové motory, třílisté kovové nastavitelné vrtule, hlavní podvozkové nohy zatahovací do motorových gondol, záďové kolo pevné.
Technické údaje: (platí pro verzi Mk.III)
| Rozpětí | 19,96 m |
| Délka | 13,51 m |
| Prázdná hmotnost | 5817 kg |
| Motor |
2x hvězdicový 9 válec Wright Cyclone G205A, |
| Maximální rychlost | 410 km/h |
| Dolet | 3476 km |
| Dostup | 7467 m |
| Výzbroj | dle typu 0 nebo 4-6 kulometů 7,7 mm, pumy, hlubinné nálože či neřízené rakety |
Douglas D-47 Dakota
Snad nejlepší, nejznámější a nejrozšířenější transportní letoun druhé světové války. Výrobek americké společnosti Douglas Aircraft byl vyvinut z civilního dopravního letadla Douglas DC-3 a lze říci, že svojí celokovovou konstrukcí trupu a křídel se zatahovacím podvozkem předběhl dobu. První civilní DC-3 byl zalétnut již v roce 1935 a byl úspěšně používán řadou leteckých dopravních společností, mezi nimi i ČSA. Po vypuknutí 2. světové války byla vyvinuta i jeho vojenská varianta, která nesla v USA označení C-47 Skytrain, britská verze pak D-47 Dakota C.Mk.I až Mk.IV. Byly používány k přepravě vojáků, vysokých vojenských i civilních představitelů, vlečení kluzáků, výsadkovým akcím, vzdušnému zásobování jednotek nebo převozu raněných. V masovém měřítku se zúčastnily invaze v Normandii.
O jejich spolehlivosti a kvalitě svědčí fakt, že z celkových ca 13 000 vyrobených kusů ve vojenských a civilních verzích jich dodnes po celém světě létá ještě několik stovek. Bohumír Fürst-Fiřt usedal do kokpitu tohoto letounu ve službách RAF ke konci a těsně po skončení 2. světové války. Zvláštností však je, že v Dakotě létal na pozici druhého pilota. V souvislosti s výrazným nárůstem vojenských dopravních letů nad osvobozeným územím Evropy vypomáhal totiž Bohumír Fürst-Fiřt společně se dvěma svými kolegy od 510. spojovací peruti právě 24. dopravní peruti, létající s Dakotami typů C.Mk.III a C.Mk.IV. Dne 6. června 1945 tak jako druhý pilot osádky F/Lt Hubáčka přistál s Dakotou Mk.III FL588 v Praze a poprvé po 6 letech se ocitl zpět ve své vlasti. Podruhé se s Dakotou podíval do Prahy 22. června 1945 v osádce F/Lt Murraye (Dakota Mk.IV KN521).
Technický popis:
dvoumotorový dolnoplošník, osádka 3-4 muži, kostra křídel, pevných ocasních ploch i trupu celokovová samonosná, krytá duralem, kostra křidélek a pohyblivých ocasních ploch kovová, krytá plátnem, 2 hvězdicové motory, třílisté kovové nastavitelné vrtule, hlavní podvozkové nohy zatahovací do motorových gondol, záďové kolo pevné.
Technické údaje: (platí pro verzi Mk.III)
| Rozpětí | 29,11 m |
| Délka | 19,43 m |
| Prázdná hmotnost | 8103 kg |
| Motor | 2x hvězdicový 14 válec Pratt+Whitney R-1830-92 883 kW (1200 k) |
| Maximální rychlost | 418 km/h |
| Dolet | 2575 km |
| Dostup | 7305 m |
| Výzbroj | 0 |
Další letouny Bohumíra Fürsta-Fiřta
Výše uvedený přehled zahrnuje letadla, se kterými létal Bohumír Fürst-Fiřt ve Velké Británii nejčastěji, či která byla pro jeho letecký život nějakým způsobem významná. Během své služby v RAF však Bohumír Fürst-Fiřt létal s celou řadou dalších letounů, obzvláště pak během svého působení u 24. dopravní peruti a následně u 510. spojovací peruti, která používala široký park různých kurýrních letadel.
Zde je výčet některých z nich:
DeHavilland DH.82A Tiger Moth
DeHavilland DH.89A Dragon Rapide
DeHavilland Gipsy Moth
Stinson Reliant SR-9D
Miles M.11A Whitney Straight
Percival Q.6 Petrel
Avro 652A Anson
Supermarine Spitfire F Mk.IA
Lockheed L-12A Electra Junior
